V dřívějších dobách byla ochrana dat doménou vojska či policie. Ještě v 50. letech 20. století se téměř veškerý vědecký výzkum v oblasti ochrany dat odehrával za zdmi střežených státních institucí.
Zásadní změnu přinesla až 70. léta, kdy počítače začaly v čím větší míře pronikat do civilního světa. Cenná data byla ukládána na pevné disky a posílána na druhou stranu světa skrz počítačové sítě. Problém neoprávněného přístupu k nim se rychle stal velmi palčivým. Průmyslová špionáž, sledování provozu na síti, kopírování citlivých dat bez souhlasu majitele – to vše ohrožovalo osobní bezpečnost a majetek milionů lidí a tisíců obchodních společností. Takřka „přes noc“ vznikla všeobecná poptávka po kvalitní ochraně dat přístupné civilnímu sektoru.
Tato poptávka našla svoji odezvu v prudkém rozvoji vědecké kryptografie – odvětví, které leží na pomezí matematiky a informatiky. Množství vědců pracujících v oblasti kryptografie vzrostlo brzy několikanásobně. Jejich základním úkolem bylo objevit co nejspolehlivější postupy – algoritmy – které by uživatelé počítačů mohli nasadit ke kvalitní ochraně svých dat.
| Další kapitola: | Symetrické šifrování |